Moje roky...

Růžena Jesenská

Moje roky jakby mračna plná světel v dálku létla – vidím někdy jen ta mračna, jindy jen ta drahá světla. Dnes ty zašlé ráje rostou nádherně v mé smutné snění, a zítra se hrůzou svíjím věčné živých utrpení. Vzdalují se roky moje – nevím, jestli větší byly blahem nebo žalem, vím jen: nechci, by se navrátily!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

1031. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká, (Fanda Šimková-Uzlová)
  2. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  3. 3. Ach! již není, jako bylo (Jan Evangelista Nečas)
  4. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  5. Prolog. (Růžena Jesenská)
  6. Já nemyslela na život... (Růžena Jesenská)
  7. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  8. Sloky (Otokar Fischer)
  9. MLHY.*) (Svatopluk Čech)
  10. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)