XXXV. Jdu tak světem, kam se noha

Jaroslav Vrchlický

XXXV.
Jdu tak světem, kam se noha Jdu tak světem, kam se noha
bez naděje šine, hledám klid a hledám Boha... Kraje stále jiné kynou oku, kynou duši, která tuší dál je za těmi, jež cesta mine. Jdu tak stále; dnes či zítra smrt je malá změna: Odletí cos z mého nitra, duše roztoužená, květ se zavře pro vše časy... či v tůň krásy, lásky pohrouží se beze jména? Jdu tak dále. Nevím, hádám, jdu tak v nejistotě, křídla duši dát si žádám, neklnu však hmotě. Teprv obě v plesu, bolu zazní spolu v lidstva hluboké a pravé notě. 57

Kniha Písně poutníka (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický