APOSTROFA LÁSKY.

Zikmund Winter

Lásko oh lásko Věč nezkoje(J5f) Princezno smut v Draka poro(J5m) Lásko oh lásko Ze Zaslíbe(J5f) Slib Věčna čloku dán ve snech o To(J6m) Zde v Touhy jen a Rozpoje kraji(J5f) kde stálým je jen Věč je(J5m) kde Věč Blaženost půl zkazkou a půl (J6f) ach jak se to zde krás tesk sní(J5m) že přece jednou kdes tam v Zaslíbeném ji(J6f) se blíz so duše setka(J5m) jež z kletby prostoru neb času nepoznány(J6f) se tady osa je(J5m) Zde v smutnou hmotou zaženém kraji(J5f) kde nemož je Pra Spoje(J5m) jak že je slad čísti v jinotaji(J5f) jak nám je pohádky a je spřáda(J6m) že jednou přece v onom Věčném ji(J5f) v Království Matek Věčných Ideí(J5m) v spoje věčném láskou zaplesa(J5f) ti kdo dnes šlářem hmoty obetkáni(J5f) zde hynou jenom samou na(J5m) Že ti kdo tady jen se so vzdalu(J6m) je loď smrti nebo nedorozu(J6f) vždy dál a dál od sebe odší(J5m) ti že se přece jednou setka(J5m) by nikdy víc u věčném rado(J5f) od sebe odloučeni nebyli(J5m) Lásko Oh Lásko Nikdy nezkoje(J5f) Princezno smut v Draka poro(J5m) Oh zde dnes na zemi jsi vi a sně(J6f) jen v našich duších v pra podo(J5m) Zde mar vzýva srdce nezhoje(J6f) zklama v nejrůznější způso(J5m) zde Lásko tolik tolik vytouže(J5f) nadarmo vo básník po To(J5m) Zde v říši Duše pa s Hmotou(J5f) neplod touhy stálých rozpo(J5m) zde v říši boje bolesti a práce(J5f) zde kde vždy třeba nových po(J5m) zde v říši pochybnos odpo(J5m) zde v říši samých teskných odle(J5f) mezky času ny prostoru(J5m) zde v říši Konečna a poru(J5m) zde v říši Smrti tajemho zla(J5m) kde vše co ponenáhlu roz a zrá(J6m) zas nut ponenáhlu zani(J5m) jak Mrt Vody tknuto od kouzla(J5m) I ty jsi nut v Hmoty poro(J5m) Zde kde jen Nedokonalosti vládnou kony(J7m) zde v čer potaženém Království(J5m) jevíš se Kněžko Věčna v naší podo(J6m) tak stej dočas a lidská jako my(J6m) tak s námi živoří v nekonečnu dní(J6m) v svém osudném a smutném Zakle(J5m) A přec ó Lásko mar vytouže(J5f) jež kletbou hadnou živoříc v poro(J6m) jsi tady jenom sa Trud a Změna(J5f) jen Zkla a Tužba Nezkoje(J5f) v Snech našich žiješ v pra podo(J5m) Tam v nejčarnějších barvách vykouzle(J5f) k ničemu v této zemi obdo(J5m) k nám promlouváš jak Ze Zaslíbe(J5f) a naše srdce zvedáš k modlit(J5m) Pro slzy jež jsme pro vyplakali(J5f) splň slib jenž dán nám ve snech o To(J5m) Pro naje jež jsme zde prodoufali(J5f) přijď požehna kralo Tvé(J5m) Splň o čem v To básci zde (J5f) ždace mar snům svým úkoje(J5m) co z jejich ryt zní jak hudba z dáli(J5f) jak hlahol zvo z bla Vlasti Tvé(J5m) co v konci podek a mythů jinotaji(J6f) se opakova a slav slibuje(J6m) By králevic jenž sani mnohohlavou(J5f) své hvězdy jis vyzval do boje(J5m) nad kletbou zvízil a s královstvím a slávou(J6f) i s předchůd svých slabších ale čestných řadou(J6f) vyrval hadho kouzla poro(J6m) By v přiblíženém přislíbeném ji(J5f) na konci vesmírného voje(J5m) ve věčném Blaženství a Harmonie kraji(J6f) kde ztra rozpory se ztichnou rozbroje(J6m) ten vzešel den jejž srdce naše sní(J5m) Věčho ru sva požeh(J5f) po tolika dnech stálých válče(J5m) zrač žně všech nekonečných zrá(J5f) na nech kosmicho ose(J5m) po dlouhém la všech stro a hla(J6f) veleb Symphonie rajské zavzně(J6m) po klet roze všech odpou(J6f) v Svobod Duše slavném zroze(J5m) Tak kaž bolesti i práci v posled smyslu (J7f) ve vyšším By sebeurče(J5m) tak srd všech koneč zrado(J5f) v nezrušitelném Spoje(J4m) Oh Lásko Ze tolik od nás sně(J5f) zjev se nám ve své pra podo(J5m) Oh Lásko Princezno dnes v Hmo uzně(J6f) přijď požehna kralo Tvé(J5m)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

229. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska. (Vincenc Furch)
  2. Má láska. (František Hajniš)
  3. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  4. Láska a smrt. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Navzdor. (Adolf Heyduk)
  6. OKAMŽIK. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V. Lásko, zřídlo nevyčerpatelné (Václav Pok Poděbradský)
  8. Věčnost lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Epištola. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Já miluji a LÁSKOU žiji jen, (Adolf Racek)