Sedmispáči.

Jaroslav Vrchlický

Tu pověst znáš, jak v cizí kdesi hoře si zdřimli pro věk bratři – sedmispáči; mně jest jak děcku, jež usíná v pláči, když líbám šíj tvou v ňadra tvá se noře. Snů líbezných tu táhne celé moře, ba sama láska duší mojí kráčí, šum zřídel, stromů slyším s písní ptačí, svou nudu zapomním i svoje hoře. Tak usnul bych na zlatém srdci tvém, spal celý věk, se nechtěl probuditi, tluk jeho byl by mojich veršů taktem. V něm život v souzvuk splýval by s mým snem, co bledý vlas tvůj, který zlatem svítí, by přes mou hlavu splýval kataraktem.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

411. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Skrovný dar. (Adolf Heyduk)
  2. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  3. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Maria! (Xaver Dvořák)
  5. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  6. Kolibřík. (Herma Pilbauerová)
  7. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  8. Měsíci. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Po přečtení listu, v němž mi vypravovala své sny. (Jaroslav Vrchlický)