Být filosofem.

Jaroslav Vrchlický

Být filosofem.
Být filosofem – ne, to všecko není, vše zdeptat, změřit, shrnout v jedno, zvážit, po příčině a důvodech jen bažit, a v resignace jho své spoutat snění; Nocnoc stejně cenit jako úsvit denní, a slupkou všeho ku jádru se snažit, chtít pravdy objevem jen sebe blažit, a klidně zřít pak v druhých zápasení; Mítmít srdce velké – ale jako kámen, jak básník dí, jenž udeřen však bolí, toť lidské moudrosti je podstať pravá. Být spráhlá sopka – a přec trysknout v plamen, být vyschlá hrouda – a nést svlačec v poli, jenž každému rád číšku rosy dává. 168

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický