Být filosofem.

Jaroslav Vrchlický

Být filosofem – ne, to všecko není, vše zdeptat, změřit, shrnout v jedno, zvážit, po příčině a důvodech jen bažit, a v resignace jho své spoutat snění; noc stejně cenit jako úsvit denní, a slupkou všeho ku jádru se snažit, chtít pravdy objevem jen sebe blažit, a klidně zřít pak v druhých zápasení; mít srdce velké – ale jako kámen, jak básník dí, jenž udeřen však bolí, toť lidské moudrosti je podstať pravá. Být spráhlá sopka – a přec trysknout v plamen, být vyschlá hrouda – a nést svlačec v poli, jenž každému rád číšku rosy dává.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

497. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V člověku krása, nekrása, (Adolf Racek)
  2. NA JEDNÉ STRUNĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. MLHY.*) (Svatopluk Čech)
  4. Když prázdný hovor ledabylo zvučí, ( H. Uden)
  5. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SKEPTICKÝ RYTMUS. (František Rybář)
  7. PŘESVĚDČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sonet nihilistický. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Svět. (Jaroslav Vrchlický)