Sonet nihilistický.

Josef Svatopluk Machar

Já vím, že nevím nic! Česť tomu, jenž to prál a větou jedinou chyt’ celou moudrosť žití... Ó není báse zde, na níž bys pevně stál a klidně patřit moh’ na časů vlnobití! Co pravd tu bylo už s pevností žulných skal, co zásad, názorů! A vše to vždy se sřítí jak písek. Lidstvo jím se vleče dál a dál a novou skálu chce zas někde postaviti. Už nohy klesají a do písku se boří, jen ruce hořečněj’ ty nové valy tvoří, zrak zemdlen touhou je po klidném zátiší... Číš vzhůru, přátelé! My, jenž vše popíráme a hořký úsměšek z těch marných tuch dnes máme – jsme pravdě největší snad přec jen nejbližší!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

933. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Básník zpívá. (Adolf Racek)
  2. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. LXX. Darmo! slova nepostihnou (František Ladislav Čelakovský)
  4. None (Josef Holý)
  5. Ó, NEHREJ... (František Cajthaml-Liberté)
  6. Torso. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Hvězdám. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Co konat? (Adolf Heyduk)
  9. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  10. A Z VÍRU BOLESTI.... (Zikmund Winter)