Hvězdám.

Josef Svatopluk Machar

Vy, které pláte nad mou hlavou, když pustou nocí kráčím sám, vy, které září třepetavou již věky zříte dolů k nám, ó nespočetný sbore světel, co značíte, kdo dal vás tam? Jste písmenek snad řadou dlouhou, v níž nekonečnu zákon dán, a člověk zří k vám s marnou touhou, zda osud má tam znamenán? Či rebusem jste, jehož smysl už není ani tvůrci znán? Či proto blýská mezi mraky váš vábivý a svůdný řad, by moh’ vás poet ledajaký k své milky očím přirovnat? Či lampy jste, jež musí věčně nad hroby pravdy, krásy plát? Či dílem pekelné jste moci a vrháte v tmu země jas, by těm, jichž život tmavou nocí, smích, ironie plály z vás? či korunou jste stvořitele, ať dobrý bůh jím nebo ďas? Či řetězem jste nekonečna, jenž věčně hoří září tou, jste hrozných světů řada věčná, jste každá koulí ohromnou, jichž při pomyslu člověk šílí nad krátkou nicotností svou? – Eh, vy, jež pláte nad mou hlavou, když pustou nocí kráčím sám, pod září vaší třepetavou, proč dnes ty divné dumy mám, proč nezřít k vám jak obyčejně, jak obyčejně – k hvězdičkám?

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

899. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duše přírody. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Tvůj děsný chvat proč srdce rve a děsí, (Adolf Heyduk)
  3. Tvé záhady chcem proniknout svou myslí, (Adolf Heyduk)
  4. MLHY.*) (Svatopluk Čech)
  5. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NE, NEZAPOMENU. (František Rybář)
  7. CO PAVĚD POVĚR svit mně, jenž nás zmát’? (Adolf Racek)
  8. Sonet nihilistický. (Josef Svatopluk Machar)
  9. STVOŘENÍ (František Odvalil)
  10. Vstříc tajům věčna. (Eliška Pechová-Krásnohorská)