Kdo jsou? Odkud sem se vzaly?
Nikdo po tom neptá se,
jsou tu, aby v život svály,
jenž je boj a pochod stálý,
stín na květné oase,
aby tančily, se smály.
Jsou jak sorbet po kvase.
Gruzinky snad s bílou šíjí,
černobrvé Řekyně,
Srbky, jež se mihnou zmijí,
v tom co blesky oka zpíjí
a v své rdí se nevině;
dcery pouště s poesií
hvězd a noci na klíně.
Jsou tu, perly Alahovy,
divem krásy milenci,
hýří vděky, skoupé slovy,
v každém kroku půvab nový,
ať spí růží pod věnci,
jak se mihly Prorokovi
v mystických snů růženci.
Původ jich i cíl je krása,
rozkoš s víček padá jim;
srdce, slavík, jenom jásá,
když v sny jeho růže střásá
skrze hûky vonný dým
jejich lehkonohá chasa
prstíčkem svým růžovým.
Jak se jejich ňadra chvějí
od šíje až k poupatům!
Tak se v tvrdé pýše stkvějí,
bez citu tím kouzelněji,
citrony, skrz listí tlum,
tu jen kypí a se smějí
našim tužbám, našim snům.
Lístky jasminu jich paty
znají tance hbitý rej,
o kotník kruh cinká zlatý,
pohár kypí vrchovatý –
hoď svůj den i duši v něj,
lehké co rozpíná šaty
láska jim, ten čaroděj.
Děti snů a děti touhy
lehkokřídlé jako sen,
démanty vy z žití strouhy,
z čiše klidu doušku dlouhý,
úpalem když sálal den,
ať jste sen, ať přízrak pouhý,
buď váš fantom veleben!
Vy jste slétly Mohametu
v rhamazanu dlouhý půst,
poušť že viděl plnou květů,
na skále jak na sametu
snil a cítil v srdci růst
sílu k podmanění světů
a žár něhy z vašich úst.
Omar jako Ali stejně,
když již krví mokval meč,
ve vašem zas okřál hejně
silou božskou čarodějně,
že lvem v novou hřímal seč;
obr v ní – však u vás chvějně
zvedal šat a pletl řeč.
Nejste bídných matek dcery,
dětí hříček, rozmaru,
mlhy zrodil vás krov šerý,
etherný dech jiné sfery
stvořil vás, sám bez tvaru,
Sylfy, Dryady a Peri
kol rozkoše poháru!
Vám i mudrc rád se podá,
básník hýří v sladkých snech,
s vámi vládne lad a shoda,
ohnivým jest vínem voda
purpurných vám na ústech;
smích váš jako včelka bodá,
lákaje, bys v růži dech.
Hříchu andělé a děti,
útloboké hurisky,
točte se kol v divé změti,
ve vrkočů ať žhnou spleti
šijí vašich narcisky,
zvoňte, co váš vír kol letí,
všemi ňader penízky!
Rychle, dokud trvá mládí,
pokud vše je sladká báj;
však i starci šedobradí
s vámi rozlušťují rádi
lásky žhavý jinotaj.
Saadi to i Hâfiz radí:
S vámi jen jest celý ráj.