Sám nevím proč se stále do mých snů(J5m)
ta stará sýpka vrací Na konci(J5m)
farského dvoru stála černý bez(J5m)
v zdi rohu kýval šuměl tajemně(J5m)
Pár vydrolených stupňů vedlo k ní(J5m)
a mladá svěží travka pučela(J5m)
jim v štěrbinách Jak úzká byla okna(J5f)
a spjata širokými mřížemi(J5m)
Jak těžká vrata byla pobita(J5m)
a plála hřeby Ticho tajemné(J5m)
jen bezu přerušeno šuměním(J5m)
neb žalným zaskřípáním rumpálu(J5m)
od staré studny vládlo napořád(J5m)
zde v sousedství ba dobře v mysli mám(J5m)
že ani v hlučné masopustní dny(J5m)
ni o hodince zlaté z hospody(J5m)
sem nezaléhal povyk trub a strun(J5m)
a chasy smích a dupot Kolem zdí(J5m)
jen hluchavky se tměly po kterých(J5m)
zář mroucího se slunce skrádala(J5m)
a bojácně jen místy dotknula(J5m)
se římsy mříží dírky klíčové(J5m)
až prachu zlatý dlouhý pruh se třás(J5m)
a lomen po stupních se rozléval(J5m)
v své záři celou tesknost jeseně(J5m)
My děti sedávaly na stupních(J5m)
v svých duších všecky báby pohádky(J5m)
a nevím proč jich vzdušné postavy(J5m)
a dějiště jsme šmahem skládaly(J5m)
v tu sýpku stále stále zamčenou(J5m)
kam nikdo nevnik nikdo nenahled(J5m)
Za oním černým bezem za tou zdí(J5m)
vše sehrála se hrozná dramata(J5m)
jichž rekem Aladin či Robinson(J5m)
Tam umíraly mladé princezny(J5m)
tam sedm spáčů spalo dlouhý sen(J5m)
tam plamínkem se modrým míhaly(J5m)
a hořely v noc všecky poklady(J5m)
tam Meluzina větrům házela(J5m)
v plen matný všecko peří podušek(J5m)
tam Popelky skryt bájný střevíček(J5m)
tam dřímala druž skřítků bradatých(J5m)
jich velemožným vládcem Krakonoš(J5m)
A tento bájí tak líbezný svět(J5m)
my vkládaly do staré sýpky té(J5m)
a pevně věřily že dřímá tam(J5m)
A že jsme nemohly a nesměly(J5m)
za dvéře vniknout rostla v nesměrnost(J5m)
snů našich báj Při slunce západu(J5m)
my dívaly se dírkou klíčovou(J5m)
a co jsme zhlédly byla zář a lesk(J5m)
vše druhé mladistvá juž obraznost(J5m)
si doplnila Bylo tomu tak(J5m)
a jinak ani býti nemohlo(J5m)
Snů představ našich bájné orgie(J5m)
se v pevnou teprv slily skutečnost(J5m)
když kostelníkův Jiřík vyšplhal(J5m)
po jedné lati o zeď opřené(J5m)
k okénku kde se za mříž zachytil(J5m)
a v prostoru půl a půl na římse(J5m)
kdy v sýpky té se díval zázraky(J5m)
a shromážděným dole vyprávěl(J5m)
co všecko vidí Divy nad divy(J5m)
Vše bylo tak jak jsme to zbájili(J5m)
Na trůnu seděl starý Krakonoš(J5m)
pod baldachynem třásní purpurných(J5m)
v skleněné rakvi spala princezna(J5m)
kdes v koutku v přízi jemně stříbrné(J5m)
se Aladina lampa blyštěla(J5m)
a zlata bylo rozházeno kol(J5m)
a květů divných u stropů sta lamp(J5m)
se míhalo a v světle západu(J5m)
kol střevíčku jenž v koutě pohozen(J5m)
v rej malé myšky celé růžové(J5m)
a průsvitné a lehké jako dech(J5m)
prý bleskem míhaly se bez ruchu(J5m)
V tom bože hoch se neudržel dél(J5m)
křik divoce a se zdi dolů spad(J5m)
My rozprchli se místo v pomoc mu(J5m)
neb divá hrůza všecky schvátila(J5m)
co as vše viděl tam Vím jako dnes(J5m)
že dlouho do noci jsem neusnul(J5m)
a bájil dále tam kde přestal hoch(J5m)
A od té doby vždycky s úzkostí(J5m)
že staré sýpce jsem se vyhýbal(J5m)
a neměl ani za mák odvahy(J5m)
svou bábu poprosit by vešla tam(J5m)
by se mnou prohlédla to zákoutí(J5m)
kde šuměl bez a rostly hluchavky(J5m)
a slunce pod listí se vkrádalo(J5m)
v své záři všecku tesknost jeseně(J5m)
Tu jednou zemřel starý hlídač náš(J5m)
Byl dětí postrach starec bručivý(J5m)
Kam s mrtvolou než přijde pohřbu den(J5m)
Na sýpku dali ji Tu poprvé(J5m)
jsem v stopách báby svojí plaše vnik(J5m)
do staré sýpky Posud vzpomínám(J5m)
jak rezavý klíč v zámku zaskřípal(J5m)
a kterak šlo mi všemi žilami(J5m)
to zaskřípání Co as uvidím(J5m)
I vstoupili jsme Divně stuchlý vzduch(J5m)
nám vanul vstříc od staré veteše(J5m)
zdi kryté byly plísní do pola(J5m)
a neobvyklá divných krámů směs(J5m)
v zrak bila zdivený Dva staré sudy(J5f)
na jednom světec v sešlém ornátě(J5m)
stál bradatý však bezruký pln prachu(J5f)
a pavučin Kostelní korouhve(J5m)
již dávno z potřeby se skláněly(J5m)
od stropu s bidel cáry baldachynu(J5f)
juž sešlého se třásly průvanem(J5m)
a jakás divná z vosku světice(J5m)
zde ve skleněné rakvi ležela(J5m)
sem z kostela od oprav posledních(J5m)
k snu odsouzena mezi veteší(J5m)
Po zemi rozházená kukuřice(J5f)
a zlaté hlavy dýní nahnilé(J5m)
a ohlodané válely se kol(J5m)
a v okně které plno pavučin(J5m)
jak perla zakalená míhala(J5m)
se lucernička sklem svým ospalým(J5m)
A bože co tak hocha zděsilo(J5m)
byl kostroun malovaný na plátně(J5m)
ten jehož obraz děsně průsvitný(J5m)
o dušičkách nás děsil s oltáře(J5m)
Stál v koutě sýpky bílý šerem plál(J5m)
dvě díry místo očí Aj toť vše(J5m)
Ba v úplný zmar sladkých illusí(J5m)
zpod suchých listů starých kukuřic(J5m)
vyhlížel jakýs střevíc děravý(J5m)
dvě šedé myši a ne růžové(J5m)
na kroky naše hlasně zašustly(J5m)
by v podlahy se děrách ztratily(J5m)
To bylo vše jen plíseň stuchlý vzduch(J5m)
pár cárův a ten obraz kostlivce(J5m)
jenž civěl z koutu symbol zničení(J5m)
Teď chápu již proč stále do mých snů(J5m)
se ona stará sýpka navrací(J5m)
v níž děcku strašná pravda životní(J5m)
se objevila v luzné škrabošce(J5m)
I vzpomínám ne na zmar přeludů(J5m)
ten jistý jest a neodvratný vždy(J5m)
leč na večery dlouhé zářící(J5m)
kdy slunce skrádalo se po bezu(J5m)
přes hluchavky dvůr celý ztápějíc(J5m)
v tu bolně sladkou tesknost jeseně(J5m)
kdy od studny zněl skřipot rumpálu(J5m)
stád z polí jdoucích dusot chasy křik(J5m)
co bába věčný úsměv na tváři(J5m)
na farském zjevila se zápraží(J5m)
řkouc vždycky stejně zítra jako dnes(J5m)
Co jen ty děti mají u té sýpky(J5f)
vždyť přece dávno čas juž k večeři(J5m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
2 |
| Celkem veršů: |
153 |
| Jamb: |
153
(100 %)
|