HLAS.

Jaroslav Vrchlický

Kdys pravila a kolem šíje mé svou otočila ruku bílou: „Cíl lásky svojí přece najdeme, jen milujme se, milujme vší silou!“ V tom anděl, který v duši mojí spal, slov jejích vzbuzen hudbou milou: „Cíl najdete své lásky,“ zašeptal, „však dříve trpět musíte vší silou!“ A satan, jenž mi srdce hlídal prah, zved’ hlavu svoji záštím spilou: „Vám nuda setře brzy s tváří nach a já se budu smáti vám vší silou!“ V tu směs mi náhle cizí zazněl hlas, vjel bleskem v duši zotročilou: „Zná žena lásku líp než bůh i ďas. Jen milujte se, milujte vší silou!“

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

771. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ta rosa lásky žhavá... (Růžena Jesenská)
  2. * * * My do sázky jsme dali dvé: (Roman Hašek)
  3. XI. Když lásky moc se mého srdce měla (Gustav Pfleger Moravský)
  4. COŽ TA LÁSKA VĚC JE DIVNÁ! (Herma Pilbauerová)
  5. Jsem mladá, ztepilá a táhlá... (Adolf Heyduk)
  6. Tys, lásko, zvítězila, (Adolf Racek)
  7. VIII. RŮŽOVÁ POUPATA. (Josef Kuchař)
  8. XI. Tvou ruku drahou, bílou, zbožňovanou (Jaroslav Vrchlický)
  9. Dumka. (František Táborský)
  10. Kdo lidi učí lásce. (Bohdan Kaminský)