Venus vulgivaga.

Jaroslav Vrchlický

Z všech, kteří zbyli z olympických kvasů, jichž zářivý taj v jinotaje splývá, ty jediná, ó bohyně, jsi živa a budeš živa do všech příštích časů. Kde ulic odlehlých se šero stmívá, tam lákáš sykem starých hadích hlasů, za halíř slední odhaluješ krásu, ač hlady často chvíš se zimomřivá. Do nocí svítí jako rudé oči tvé svítilny a sluch tvůj chodce slídí, zná spád po dlažbě kroků zmírající. Z tmy jako tigr po svém lupu skočí tvá šklebná maska, v bahno stápějící pud, který oslňuje v tom, co šidí.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

326. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  2. JAKO ŽENA. (Pavla Maternová)
  3. MONTE CARLO. ( H. Uden)
  4. ZVÍKOV. (Antonín Klášterský)
  5. TŘI SLOKY IDYLICKÉ. (Emanuel Čenkov)
  6. Sonet k sociální otázce. (Josef Svatopluk Machar)
  7. NOC ROMANTIKOVA (Viktor Dyk)
  8. AŽ PŮLNOC VŠUMÍ... (František Eisler)
  9. Měsíčná noc. (Emanuel z Čenkova)
  10. Studie z mojí ulice. (Emanuel z Čenkova)