Venus vulgivaga.

Jaroslav Vrchlický

Venus vulgivaga.
Z všech, kteří zbyli z olympických kvasů, jichž zářivý taj v jinotaje splývá, ty jediná, ó bohyně, jsi živa a budeš živa do všech příštích časů. Kde ulic odlehlých se šero stmívá, tam lákáš sykem starých hadích hlasů, za halíř slední odhaluješ krásu, ač hlady často chvíš se zimomřivá. Do nocí svítí jako rudé oči tvé svítilny a sluch tvůj chodce slídí, zná spád po dlažbě kroků zmírající. Z tmy jako tigr po svém lupu skočí tvá šklebná maska, v bahno stápějící pud, který oslňuje v tom, co šidí. 34