Pro umělce.

Jaroslav Vrchlický

Pro umělce.
Co velké v kom jest, zůstane vždy stejně, ať uznání to nezroseno vlahou se potácí dál s idealu žáhou; jsou laury, jež tká příští neprodejně. Tak v papoušků kol žvatlajících hejně též nestál Dante, spěje strmou drahou, tak Michelangelo se soudu váhou své balvany lkát nechal čarodějně. Však nad hmotou dřív zvítězil v nich plně, ne embrya, leč celky podávaje ve kvádru tíze i v linií vlně. Boj s hmotou ukazovat je vždy posa, jen překonán otvírá pohled v ráje, když zuří zamčen v ňadrechňadrech, spi sub rosa! 37

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický