Starý kritik.

Jaroslav Vrchlický

Tak osud hraje s námi. V lidstva davu jsem potkal jej na dnešní promenádě, byl celý bílý od hlavy až k bradě a holí cestu klestil si skrz vřavu. Kdys nesnes jednu směle vzpjatou hlavu; byl mrtev, jeho kdo se nevzdal radě, kdo cele jeho nadtyranské vládě se nepodrobil, nenalez’ též slávu... I mně svou holí, tlustou, sukovatou ty nejkrásnější plody stlouk’ a srazil, tam kroupy vrh’, kde žil jsem duší vzňatou. Jej vida, jak se nyní v slunci plazil, mně srdečně ho v duchu líto bylo... zřel člověka jsem pouze – ne však dílo...

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

533. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA STAROU LÁSKOU (Bohdan Kaminský)
  2. ANTICKÁ KRÁSKA. (Josef Svatopluk Machar)
  3. CABOTIN. (Hanuš Jelínek)
  4. None (Karel Leger)
  5. Odpoutání. (Bohdan Kaminský)
  6. FRAGMENT. (Hanuš Jelínek)
  7. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Karel Toman)
  8. PÁŽE. (Jan Opolský)
  9. První kapitola. (Josef František Karas)
  10. VIII Poslední valčík. Jede se nocí. Zas jeden ples. A zas vše marno. (Stanislav Kostka Neumann)