Sonet polemický.

Jaroslav Vrchlický

Sonet polemický.
Ne, s luzou nemluvím. Nejvyšší sen své duše vtkal jsem v nach a do azuru, vy v prachu lezli jste, já letěl vzhůru, a tímto kontrastem jsem odsouzen. V sled každý z nás být může spokojen, sufisance znám již proceduru, však nesplašíte věčnou s čela chmuru a spor, jímž básník vždy byl odkojen. Tak měl by svět být! – On k vám stále volá. Je taký svět, jak je. – Vy v odvet díte, vše ostatní jsou na vodě jen kola. Tož mlčte, než se oba pochopíte, svět básníka, svět básník neudolá. Mně stačí, že se nad tím – nezardíte! 47