K 28. XI. 1901.

Jaroslav Vrchlický

K 28. XI. 1901. (Památce Ed. Alberta.)
Vy tiché stráně snivou nad Orlicí, vy šumné sosny v brčálovém svahu, co šeptaly jste v poslední mu dráhu, když odvezli jej vlasti za hranici? „Byl celý náš!“ – Já pěl kdys zoufající. Nám silou mělo to být, na odvahu, vím, v rakvi obrátil se na tom prahu, jak zaslech’ zvony své, mu „s bohem“ znící. A přec byl náš! – Jej skryjte v cizí zemi a ryjte v pomník nemateřským slovem na Dunaji, co chcete! – Sledním dechem, Svésvé snahy vzletem, práce krůpějemi, své poesie čistým, ryzím kovem, svou bytostí byl naším přec, byl Čechem! 58