Krucifixu u vetešníka.

Jaroslav Vrchlický

Krucifixu u vetešníka.
Dál stranou, korsa ruch kam sotva vniká, ve spleti uliček, jež v šer se křiví, jak šilhalo by na chodce v dál, civí ve oblouk vzpjaté okno vetešníka. Tam staré vásy, mince, svícen, dýka, cín zašlý korbelů, bronz štítů živý, na černém kříži v této změti snivý plá ze sloně obličej Slitovníka. Ó Kriste! Kolik dlaní v slední muce k rtům tisklo tebe v žití těžkém skonu, jež líbaly tvé skráně, nohy, ruce! Kdo koupí odsud tě, než znova začne ta křížová tvá cesta milionů v zář nejistou z té jisté bídy mračné? 74