Večer v rokoku.

Jaroslav Vrchlický

Večer v rokoku.
Ve starém parku táhlé tóny rohů se chvěly v olších a zatřásly jívou, Diany roztruchlily sochu snivou, jež vzpjatý luk v šer kryla zkvetlých hlohů. Kol Pana celý zástup Kozonohů se rozesmál a smích ten letěl nivou, šleh ořů Poseidona hustou hřívou, již bassin hlídali ve každém rohu. A na rybníce chvěly se a třásly a umíraly dlouze na terase, na které bledá Chloris k luně lkala; Coco v jídelně již všecky svíčky zhasly a ve vějířů Boucherových řase se s nahým prsem mladá nymfa smála. 75