Vytrvání.

Jaroslav Vrchlický

My pomalu se stanem malí k všemu, i k vzletu ódy, k elegie kvilu, my křídel třpyt jen vezmem od motýlů, nechť pobouříme zlou morálky fému. My poznali, co třeba k diadému, snad chuť by byla – ale najít sílu a vytrvati – Krunýř krokodilů ví, co to jest, za příklad spějte k němu. Jen vytrvalost duši dává křídla a sílu hrudi, tou jen možno jesti, uchvátit prsy taje, taje zřídla. Tou ideal jen k člověku se sklání, buš stokrát do vrat zkrvácenou pěstí, víc nad vzdor zmůže tiché vytrvání.

Patří do shluku

cid, maur, rodrigo, valencie, jimena, alfons, maurský, sancho, alfonso, zamora

117. báseň z celkových 232

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nuž pokračujme, kdo víc při tom ztrácí, (Jaroslav Vrchlický)
  2. Don Píšťala. (Ranko Petar)
  3. My toneme, neb po vlnách (Jiljí Vratislav Jahn)
  4. VŘÍDLU KARLOVARSKÉMU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VII. Dva meče. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Tu vyčkáme, až Křivoklát (Gustav Dörfl)
  7. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PŘED BRANAMI! (Louis Křikava)
  9. Moriska. (Svatopluk Čech)
  10. Mám rány z boje... (Jaroslav Vrchlický)