Vytrvání.

Jaroslav Vrchlický

Vytrvání.
My pomalu se stanem malí k všemu, i k vzletu ódy, k elegie kvilu, my křídel třpyt jen vezmem od motýlů, nechť pobouříme zlou morálky fému. My poznali, co třeba k diadému, snad chuť by byla – ale najít sílu a vytrvati – Krunýř krokodilů ví, co to jest, za příklad spějte k němu. Jen vytrvalost duši dává křídla a sílu hrudi, tou jen možno jesti, uchvátit prsy taje, taje zřídla. Tou ideal jen k člověku se sklání, buš stokrát do vrat zkrvácenou pěstí, víc nad vzdor zmůže tiché vytrvání. 95