Silentium.

Jaroslav Vrchlický

Silentium.
Ó mlčení, ty velká lázni duchů, skloň ke mně perutě své z měkké vaty, skryj tužby mé i bol i všecky ztráty, po špičkách kráčej kolem v žití ruchu. Sfer hudbou pouze promluv k mému uchu, a nezlom ani jeden prašník zlatý v kalichu duše, který vrchovatý sny, vadne v banalnosti žhavém suchu. Den ranil duši, ty ji ozdrav znovy, tmy obvazy vlož na vše těžké rány, leť letem měkkým unavené sovy. Svým prstem otevř visionů brány, myšlenky v síť svou zdrhni, dřív než slovy by rozprchly se, plaše polekány! 98

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický