Sonet o lidských radostech.

Jaroslav Vrchlický

K dnu sestup duše Pověz sama sobě(J5f) jak malicherné jsou ty naše slasti(J5f) zda nejsou růže zkvetlé nad propastí(J5f) zda nejsou hvězdy na zarostlém hrobě(J5f) A zkoušej čím se nerv kdy zachvěl v tobě(J5f) zda vždycky nemusil jsi štěstí krásti(J5f) Na ňadrech lásky když jsi směl se třásti(J5f) zda nerovnala se tvá rozkoš mdlobě(J5f) A byly nejčistší když nemoh měřit(J5f) jsi dosah těch všech malicherných plesů(J5f) vždy spíš je tušils než jsi je směl věřit(J5f) Teď před tebou jsou lonský šumot lesů(J5f) vln led jejž vítr nedovede zčeřit(J5f) a v dlani kmeta hrst uschlého vřesu(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)