Nebezpečí.

Jaroslav Vrchlický

Nebezpečí.
Chceš vyhnout se mu? Všady na tě číhá, u každé chaty, na vsi jako v městě, ve bouři zimní, letní ve siestě, když líbá ret a pohár dlaň když zdvihá. Jest splašený oř, balvan spadlý v cestě, jest obraz, socha, melodie, kniha, jest skály tes a v poli pluhu rýha, dnes žurnál tvůj, zaťaté zítra pěstě. Jest vždy a všade. Osud sám je vodí a v lidskou dráhu, jak mu libo, staví, v něm člověk umírá a v něm se rodí. Plného klidu nemáš ani chvilku, stín nebezpečí vlá vždy kol tvé hlavy, projdeš-li netknut – spáchal Osud mýlku. 104