Kněžství.

Jaroslav Vrchlický

Kněžství.
Když k oltáři jde kněz, mu nezávidím, on jde, by svému obětoval Bohu, že z lidí každý sílu svou i vlohu též obětuje denně Bohu, vidím. Již tím, že po věčné se pravdě pídím, že hledám Jeho lásku, jak jen mohu, jsem také knězem a za vínek hlohu, byť tekla pod ním krev, se nezastydím. Být celým člověkem, jest býti knězem, toť otevříti dobra všecky stavy, by láska v lidstvo valila se jezem, Aa zřít je šťastné, hlavu vedle hlavy, byť vlastní srdce rozťali jedním řezem, je celé kněžství, hodné věčné slávy. 109