Sny o moři.

Jaroslav Vrchlický

Sny o moři.
Půl věku přešlo, co v mé sny jsi hřmělo, ó jižní moře! Hřmíš však stejně dále, v měst severních tě vřavě slyším stále, jak v tiši břehů tam se’s rozšumělo. Stem Siren tenkrát jsi v mé srdce pělo, jich tvary zřel jsem v pose okázalé na srázné, k vodě nachýlené skále, až v očích se mi divnou něhou tmělo. To všecko zmizelo. – Hluk stále slyším, tvůj, moře, hluk, on kráčel stále za mnou. Ach, na tvém břehu divní snové, krásní! Já sestár zatím, stal se hodně tišším, však z škeble, na Dantově věčné básni jež leží, slyším dál tvou píseň klamnou. 114