Pivoňky.

Jaroslav Vrchlický

Pivoňky.
V pivoňkách hoří celá sláva léta. Záhonů našich matrony ty žhoucí, bez pelu mládí nádherně se stroucí, bez vůně, jakby žár, jejž slunce metá, Jiji vypil všecku, šeptají si: Veta po Vesny kouzlu! – V kotly slyšíš tlouci a v zvony rozhoupané intrád vroucí kaskády vpadnou k čtyřem úhlům světa. Z košíčků zdobných dětské ručky sypou déšť krvavých těch lístků cestou slávy, kde oltář pod starou se tyčí lipou. I cítíš v žáru chvít se země tělo, jak v spoustě těchto lístků, v moří lávy by celé léto vykrvácet mělo. 115

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický