Jan z Pathmu.

Jaroslav Vrchlický

Proč v mysl mou se vracíš neustále pod orla svého snící perutěmi, ó bájný kmete! Světlo ručejemi jejž ztápělo na Pathmu strmé skále? Žhavého kotle vření vytrvale jsi snesl, prorockými zornicemi tys v slunce patřil pohrdaje zemí, sám velký v lásce své i ve svém žale. Kdys mistra na prsou jsi ležel snivý, zrak něžný zvedaje ku Slitovníku, zřel’s v Kany jako Gethsemanu divy. Pak plachý visionář v snů svých lese s fantómy v boji v hřmění vod a ryku do vichrů lkal jsi stejně: Milujte se!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

844. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  3. STŘÍBRNÉ STOPY (Alfons Breska)
  4. 3. Odkud zápal ten horoucí, (Jaromír Březanovský)
  5. Z rána. (Jan Červenka)
  6. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  7. XV. Ta láska moje – labuť sněhobílá, (Josef Kalus)
  8. Básníci ghazelů. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XLVIII. Nebe tmí se ze všech stran, (Jaroslav Vrchlický)