Jan z Pathmu.

Jaroslav Vrchlický

Jan z Pathmu.
Proč v mysl mou se vracíš neustále pod orla svého snící perutěmi, ó bájný kmete! Světlo ručejemi jejž ztápělo na Pathmu strmé skále? Žhavého kotle vření vytrvale jsi snesl, prorockými zornicemi tys v slunce patřil pohrdaje zemí, sám velký v lásce své i ve svém žale. Kdys mistra na prsou jsi ležel snivý, zrak něžný zvedaje ku Slitovníku, zřel’s v Kany jako Gethsemanu divy. Pak plachý visionář v snů svých lese s fantómy v boji v hřmění vod a ryku do vichrů lkal jsi stejně: Milujte se! [149]

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický