Marcus-Aurelius.

Jaroslav Vrchlický

Marcus-Aurelius.
Měl sílu v sobě zdeptat vše, co malé, co nízké, banální, co sprosté, všední, děl k duši své jak orlu: Teď se zvedni! My poletíme stále výš a dále! Snad k prsům tvým se blížil, Ideale! i Pravdě, Isidy zřel závoj před ní, snad stínové, již jiným neprůhledníneprůhlední, se jasnili mu; snící na své skále Snadsnad Sfinga právě promluviti chtěla – Však ze všech stran kol takový mráz čišel, až závrať jemu smysly obestřela. Ztuh v kámen hnedle, sotva tomu věří, a darmo ptal se, kam šel, odkud přišelpřišel, a to, jež sdral, v sled chybělo mu peří. 150

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický