XII. Včera šel jsem kolem Kapitolu,

Jaroslav Vrchlický

XII.
Včera šel jsem kolem Kapitolu, Včera šel jsem kolem Kapitolu,
zástup lidí tam a zřeli dolů – dva, hle, v jámě, třetí se k nim chýlí, a juž mramor vytahují bílý. Krásná socha v staré římské říze v slunce naší doby hledí cize, moudří nad ní hlavy dohromady, ký to bůh, si nevěděli rady. A já myslí letěl do daleka... věky, věky přede mnou jak řeka, já zřel opět na severu kdesi zástup lidí, hlavy dolů věsí. Kopají a vytahují z hlíny opět sochu – Tento lid byl jiný, cizí mi v svém chování i kroji. Přistoup’ jsem k nim, nad sochou jak stojí. Jaký svatý? Tázali se mnozí... Ne, to bůh, děl jiný. – Jsou však bozi? A dál v divém citu šla má noha, zde lid neznal jsem, však dobře – boha. 28

Kniha Písně poutníka (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický