XXIII. Té země plachý host

Jaroslav Vrchlický

XXIII.
Té země plachý host Té země plachý host
se dívám na věčnost, jak děcko na svou novou loutku, a v urážky a boj a citů nepokoj se ptám, kde je ten stroj, jímž všecko živo očím pro pochoutku? A slyším vřavu, ruch... Ó pouze v té jest Bůh, v té tkáni vesmíra i v každém outku! A překonán a sám rád klesám v náruč tmám, jak žebrák v smutku lkám, jenž na tvrdý chléb pláče ve svém koutku. 44

Kniha Písně poutníka (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický