XXVII. Ptá se slunce paprslek,

Jaroslav Vrchlický

XXVII.
Ptá se slunce paprslek, Ptá se slunce paprslek,
 komu bude vděk? Žebrákovi v cestu vběhne, ještěrce v skrýš zimní šlehne, prchne tu a tam se nehne, tomu šíp a tomu lék. Ptá se vody krůpěje, komu v cestě je? Úkoj žíznivému ptáku, rosou svlačci, duhou mraku, perlou znavenému zraku a všem symbol naděje. Tak se nesmím rovněž ptát, co lze komu dát: jedněm stín a druhým plamen, jedněm poušť a druhým pramen, a kdo zvedne na mne kámen, zda smím jemu lát? 48

Kniha Písně poutníka (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický