XXIX. Celého křesťanstva veškeré zvony

Jaroslav Vrchlický

XXIX.
Celého křesťanstva veškeré zvony Celého křesťanstva veškeré zvony
 slyšel jsem poutí svou do snů mi hrát, velebné tóny i lkající stony, hřímavý zvuků vichr a spád, kdybych však stát měl, smrti již blízký, na konci světa, zvon rodné vísky chtěl bych z té směsice rozeznat! Severu na sněžných, mlhavých pláních, smrti kde rubáš se na všecko klad’, na jihu v krajkových zvonicích, báních, přes Alpy, z pustin, jezer a lad, života symbol i jeho snahy, hrály ty zvony v kraj mojí dráhy, a já jim vždycky naslouchal rád. V srdci však hluboko utkvěl mi jeden! Ó tento jen slyšeti jedenkrát! zašlé zpět do vesny, v mladosti eden do písní lákal, do poupat! Ó zněte mi celého křesťanstva zvony, vy velebné tóny, vy lkající stony, ten jeden z vás pouze rozeznat! 50

Kniha Písně poutníka (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický