XLVI. Mně vždycky Noc je svatá,

Jaroslav Vrchlický

XLVI.
Mně vždycky Noc je svatá, Mně vždycky Noc je svatá,
 včera i dnes, s ní vždycky úkoj chvátá, jenž roste v ples. Toť hranice je úzká různých dvou dnů, toť malá stezka kluzká z žití v říš snů. A jak jdu touto drahou včera i dnes, zřím, slzí živen vlahou, kvést nepenthes. Jej natrhám si v kytku – krátký jen mžik dne poslednímu zbytku vzlyknu jen: dík! 74

Kniha Písně poutníka (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický