LIV. Co zmůže, co zmůže

Jaroslav Vrchlický

LIV.
Co zmůže, co zmůže
Co zmůže, co zmůže
ten trylek ptačí, skrz plané když růže noha má kráčí?
Zajásá on náhle, zacinká v sluchu, tak ostře i táhle, jak pozdrav duchů! Jak by z dob mladistvých líbezná ústa šeptnula: Líbej tich, láska tím vzrůstá! To, pravda, dávno již, a přec tím čárem vše spadá s ňader tíž, spíjím se jarem. Bol písní dojemnou roztál mi v pláči; dál jásej nade mnou ty trylku ptačí! 87