LXXVI. Smutné šero na krajinu padá,

Jaroslav Vrchlický

LXXVI.
Smutné šero na krajinu padá, Smutné šero na krajinu padá,
 na obzoru les, kol pustá lada... někam dojít – nemožností skoro. V dálce jen, světlý sen, na obzoru míháš se – ó Zoro! Přes výmoly, strže, polní rýhy klopýtám pln únavy a tíhy. Tmavý, hvozde, jsi, jak strmá, horo! V dálce jen, světlý sen, na obzoru míháš se – ó Zoro! Dojdu-li přec tužby svojí k cíli! O mé strázni zda Bůh dobrý zví-li? Ne můj pot, mou krev roň, každá poro! V dálce jen, světlý sen, kmitáš se – ó nesmrtelná Zoro! 118

Kniha Písně poutníka (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický