II. Starý park.

Jaroslav Vrchlický

II.
Starý park.
Do lánů řepy k prašné silnici jak básníka sen starý park se zdvihá, pln koutů vlhkých, tmavý, bující se kaštanů svých silhouettou míhá. Tam vedro spadne s tebe, cesty tíha, tam v květů okřeješ zas tisíci. Tam ptáků, brouků, včel shon vířící tě obklopí, taj ze všech koutů číhá. Jak do prosy kus poesie vražen. Ó dovedu se vmyslit, jak pán jeho zde chodil asi spokojen a blažen! Pár kroků dál a celá žití prosa, zde plný úkoj, zapomnění všeho, šept lásky sladký v ouško slán sub rosa. 88

Kniha Překročen zenit... (1899)
Autor Jaroslav Vrchlický