II. Starý park.

Jaroslav Vrchlický

Do lánů řepy k prašné silnici jak básníka sen starý park se zdvihá, pln koutů vlhkých, tmavý, bující se kaštanů svých silhouettou míhá. Tam vedro spadne s tebe, cesty tíha, tam v květů okřeješ zas tisíci. Tam ptáků, brouků, včel shon vířící tě obklopí, taj ze všech koutů číhá. Jak do prosy kus poesie vražen. Ó dovedu se vmyslit, jak pán jeho zde chodil asi spokojen a blažen! Pár kroků dál a celá žití prosa, zde plný úkoj, zapomnění všeho, šept lásky sladký v ouško slán sub rosa.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

837. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V obilí. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  3. VSTUP. (Josef Kalus)
  4. Píseň rozsévače. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. None (František Serafínský Procházka)
  6. Probuzení (Antonín Sova)
  7. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  8. Radosti venkovanů. (Vojtěch Pakosta)
  9. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  10. MLÝN V KRAJI. (František Kvapil)