DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY.

Emanuel Čenkov

V lip starých aleji, tak šeře snivé, v den žhavý jít, nepotkat duše živé a dlouze snít a tiše pít jen vůni setmělou... Kraj polí zrajících zřít do daleka, nemyslit na sebe, ni na člověka, ni na to, co nám tají Smrti práh... a poslechnout jen píseň práce veselou, již zpívá si roj včel v lip korunách. Kraj vidím klidný do dalekých mílí – ty pruhy polí, lesů, vesnice – z aleje jabloní v polední chvíli, kdy těžké klasy stébla pružná chýlí ve vlnách vonných zralé pšenice. A slunce stříbro div mne neoslní na nebi modrém v pěně oblaků, parfumem pryskyřic les vzduch tu plní, a zlaté obilí se vlní, vlní v tom tichém zrání božích zázraků. Čís ruka hladí pšenice lán celý – snad je to tvůrce onen přeumělý, jenž zůstane nám věčně neznámý, a k němuž duch se modlí rozechvělý, když Smrti žnec se kloní nad námi.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

153. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  2. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  3. Probuzení (Antonín Sova)
  4. None (František Serafínský Procházka)
  5. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  6. SMUTEK PODJESENĚ (Xaver Dvořák)
  7. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. PŘÍRODA A ŽIVOT. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. DOZNĚLA PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  10. Selské písničky. (Josef František Karas)