SMUTEK PODJESENĚ

Xaver Dvořák

Šerý stín se míhá krajem, vlečku plouží za sebou; do lesů se ztrácí tmou, všechno tichne tuchy tajem. Každý strom chví do vrcholu, listí zakroužilo hned a pak kanulo v zem zpět, jako slza kane v bolu. Nebe jako zakouřené z ohňů pastvin dál a blíž, na všem smutku jakby tíž – je to smutek podjeseně. Z polí jen zní píseň plesná, sedlák oře pro ozim, zpívá těm svým nadějím, však zas přijde žeň a vesna! „Přijde!“ mluví do srdce mi hlasná píseň sedláka; nad hlavou jdou oblaka – a mír sladký přistřel zemi!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

237. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER V ÚNORU. (Josef Rosenzweig-Moir)
  2. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  3. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  4. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  5. Nad krajinou leží (Jiljí Vratislav Jahn)
  6. Probuzení (Antonín Sova)
  7. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  8. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  9. OBROZENÍ. (Antonín Sova)
  10. PŘÍRODA A ŽIVOT. (Antonín Jaroslav Klose)