VESNICE U ZORANÝCH POLÍ

Antonín Sova

Jak zčechraný bouří les a do oráčů jak pere studený vítr ještě ledem napitý! A ze strhaných mraků jak třepí se slunce, oslnivým světlem se dere z mrazivých mraků, jež větry bičovány se roztrácejí a tonou, mizí rozbity. Za kraj do nedohledna a šírá jenž přeorán a za pluhem, za vonící hned prstí se rackové derou o kořist. Jich lkavý smích spíš dohovor je veselý, všech kopců, otevřených stran s tou hloubkou, ves kde svítí oslnivou srstí, jak živý tvor, když oči se mu přivřely a on se chystá klidně ležet na slunci a příst. Teď drsného, ranního mrazíku se slunce osvobozuje a ku poledni uléhá vítr, modrý dým se ztrácí nad zelení, v níž probělává ves a statky sedláků a domky dělníků stoupají do výše, tam, kde zatmívá se les. A jak tu kráčíš, zatoužíš promluvit s oráčem neb děvčetem kdes u studny, neb s hospodářem, sad jenž hlídá zraky svými, neb s dětmi, u školy kdes za poledne vířícími, neb s hostinským, jenž rád své prolelkuje dny, a o letošku chválu uslyšíš: Že na ložích svých ženy šťastně porodily, že hladu nebylo, že všichni sytí byli, než mohla ubrat smrt, že život více dal, a přec-li někdo z hloubi žalosti když bláhově si zaplakal, to byli ti, jichž děti v městě ztraceny snad zlými lidmi zkaženy, snad v prostotě své zkráceny žít daly Městu krev své mladosti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

772. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bouře v horách. (Rudolf Pokorný)
  2. VEČER V ÚNORU. (Josef Rosenzweig-Moir)
  3. OBROZENÍ. (Antonín Sova)
  4. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  5. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  6. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  7. V žáru léta. (Antonín Klášterský)
  8. JE DRSNÝ KRAJ (Antonín Sova)
  9. Z lesa k polím. (Antonín Klášterský)
  10. SMUTEK PODJESENĚ (Xaver Dvořák)