VI. Chrámek míru.

Jaroslav Vrchlický

VI.
Chrámek míru.
Na sloupech dórských na návrší malém ční v dálku, zdá se, na chodce že kývá, mech sedl na skuliny jeho zdiva, sní jako báje ve rozkladu stálém. Však v slunci jako luny pod opálem soch řada z něj se tupým okem dívá, sbor císařů, jimž nápis hymnou zpívá vryt zlatem vybledlým dnes nad portálem. Mír chtěli vrátit světu v bouří jeku. Mír sami mají teď v tom chrámě míru, zří klidně v dálku oči mramorové... Zdá chodci se, že přešel Lethy řeku, když sem se prodral ve komárů víru, jen jestli mír se marnost všechno zove. 92

Kniha Překročen zenit... (1899)
Autor Jaroslav Vrchlický