Až zmizí...

Jaroslav Vrchlický

Až zmizí to co zovem svět(J4m) co mrazí duše kalí hled(J4m) pak budeme si rozumět(J4m) jen prostě jak dvě duše(J3f) Jak letěli jsme sobě vstříc(J4m) do bouří blesků do vichřic(J4m) plam ve srdcích a v žehu líc(J4m) ve sladké jara tuše(J3f) Až zmizí to co zovem svět(J4m) až poznání nám vzpučí květ(J4m) pak budeme si rozumět(J4m) Dnes všecko vyzní hluše(J3f) Pak stíny podáme si dlaň(J4m) bez posy k skráni klesne skráň(J4m) já orel a ty plachá laň(J4m) a oba jedna duše(J3f)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

183. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  2. POJĎ, POLOŽ HLAVU... (Růžena Jesenská)
  3. Ty nebes chvíle... (Růžena Jesenská)
  4. SAMI. (Josef Lukavský)
  5. JSOU SLUNNÁ JITRA... (Josef Merhaut)
  6. POD OBLOHOU. (Irma Geisslová)
  7. Blýskavice. (Alois Škampa)
  8. Opojení (Otokar Fischer)
  9. Co šumí listí... (Xaver Dvořák)
  10. Jarní večery. (Augustin Eugen Mužík)