Blýskavice.

Alois Škampa

Za teplých, jarních nocí v létě, kdy ticho vlá již v celém světě a v luny svit se halí víska – tak často v dálce náhlou září se po obzoru zlatě blýská... I říkávají hospodáři: „Toť blýská se nám na časy!“ A čekávají potom s touhou v svém srdci prostém dobu dlouhou, že pohoda jim nebe zjasní, a pod krov svezou sklizeň suchou a s vírou tou juž jsouce šťastni si nevzpomenou ani tuchou, že naděj pouhá – nespasí! – Tak na obzoru duše mojí po smutku dnech a vnitřním boji když úsměv někdy slunce kmitne – hned zbouzí se mi teplo v čele, a, že snad přec mi jitro svitne po dlouhé, trpké moci stmělé, já doufat počnu bezděčně... Leč rok se střídá zvolna s rokem, a s každým téměř dívčím okem já plát už mním své jitro spásné, a v líci taje stud a rdění tak stále čekám na dny krásné a srdce svého vykoupení – – kdy přijde vrak mi konečně?...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

386. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD OBLOHOU. (Irma Geisslová)
  2. Jdou stíny duší... (Jaroslav Vrchlický)
  3. Topoly. (Boleslav L. Černý)
  4. Jarní večery. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Den. (Antonín Klášterský)
  6. Co šumí listí... (Xaver Dvořák)
  7. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  8. JSOU SLUNNÁ JITRA... (Josef Merhaut)
  9. Ty nebes chvíle... (Růžena Jesenská)
  10. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)