Krakovu oslavujícímu Adama Mickiewicze.

Jaroslav Vrchlický

Krakovu oslavujícímu Adama Mickiewicze. (Červen 1898.)
Jal bych byl doma, mně se zdálo chvíli, kdy lesem praporů a v křiku slávy kol sochy Adamovy valné davy se rozjásaly, jakby mořem byly. Já cítil, co v Něm velkosti a síly, co těchy, světla v těsný žalář tmavý můž’ roků řadou věštec, jak On pravý, lít svému lidu ve chábnoucí žíly. A z vřavy zástupů má duše spěla tam k Vavelu, kde jistě v chvíli této se hrstka prachu Jeho pozachvěla. Ó šťastné město, ať se dní neb stmívá, ó šťastný lide, vzplá zas vaše léto, spí králové... On v srdci lidu zpívá... 197

Kniha Překročen zenit... (1899)
Autor Jaroslav Vrchlický