Kosatce.

Jaroslav Vrchlický

Ve vlhké nivě přesladce se usmívaly kosatce, jakby v ně ryzí zlato se slunce bylo sváto. Roj žlutých motýlů jak v spěch by v letu utkvěl na stvolech, se velké chvěly květy nad vodou rozesety. To zlato plné odstínů se uklánělo v hlubinu, kde se zrcadlem vodním tůň tmavá spala pod ním. Já zřel jich zdvih, já zřel jich sklon, tu zlatý jas, tam tmavší tón, to vše se v slunci stkvělo a pohádkově chvělo. A v zlatých květů odrazu kout vlhký roven obrazu s obloukem mostu splýval, jak z rámu ven se díval.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

270. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlatý motýl. (Alfons Breska)
  2. Posud. (Adolf Heyduk)
  3. II. (Vojtěch Pakosta)
  4. VODNÍ VÁŽKA (Alfons Breska)
  5. Na terasse ve slunečním žáru ( H. Uden)
  6. Ozvěny. (Alfons Breska)
  7. XI. Hymna Apollinovi. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Hvězdný mír. (Alfons Breska)
  9. GANYMED. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Motýli. (Alfons Breska)