Ve stínu žití.

Xaver Dvořák

Výš stíny rostou do dálky, šíra, křídlo jich mlžné úže zem svírá, na strom se věsí v útesy skal, jeden až k nebi peruť svou vzpjal. Tam je tak pusto, ještě kde sirá hvězda se třásla, hasne a zmírá; země už ztichla, v náruč ji jal tajemný, velký smutek a žal. – Což noci stínů v životě mém! – divoká bolest’ srdce mé stiská, a slza rosou v oko mi tryská. Za zhaslou hvězdou snů svých kam jdem? a v cestu žití kdo jinou vznítí? Ó Matko! chceš mi hvězdou tou býti?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

741. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Topoly. (Boleslav L. Černý)
  2. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  3. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  5. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Jdou stíny duší... (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na dušičky. (Josef Kuchař)
  8. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PŘÍPITEK STÍNŮ. (Eliška Krásnohorská)