Sonet o Tvé kráse.

Xaver Dvořák

Sonet o Tvé kráse.
Jak jsi Ty všecka krásná, kněžice má, plá oko Tvé jak rosa poupěte, když lístky perlami mu proplete; zář hasne před Tebou, květ vůně nemá. Tví rtové dechnou jako lilijema, na nich-li úsměv náhle rozkvěte, to úsměv anděla a dítěte, – Tvou krásu vyslovit, jsou ústa němá. – Tvůj celý zjev jak leskem obetkaný, v něm dřímá něha Matky milující i svaté kouzlo nevinnosti Panny; kam kročíš nohou, růžemi zem zkvétá a usmívá se ve snu dřímající, co pták – má píseň k nohám Tobě slétá. 32

Kniha Zlatou stezkou (1888)
Autor Xaver Dvořák