II. „Jenž na nebe vstoupiti ráčil.“

Xaver Dvořák

II.
„Jenž na nebe vstoupiti ráčil.“
Ó dívej se jen, dívej k nebes výši, dej ruku k srdci, ať se v touze stiší – juž mizí Syn Tvůj v mlžných výšinách, jen ještě záři zříť a skvoucí nach; To není stesk, čím rtové Tvoji dýší, vždyť odešel jen v královskou svou říši. – A blaha úsměv přes rty její táh’ jak zřela do azuru v myšlenkách; juž zvolna vůkol stmívalo se v krajikraji, noc dívala se z lesa na pokraji a šero stíny vstaly od křoví, jak nad horou zhas’ paprsk nachový zem najednou tak byla temná, pustá – jen v duši Její jas a záře vzrůstá. 55

Kniha Zlatou stezkou (1888)
Autor Xaver Dvořák